Aj tu Hostajnská horo jseš pověstná,
Zástupův věrných tu si útočiště,
Sídlo posvátné divotvorně zjevné
Matky panenské.
Nádějí sílen Jaroslav pobožnou,
Pádně meč máchal Tatarův ve krvi,
Byv tu vítěznou zděsené překážkou
Záhuby vlasti.
Aj zde bolhojný klokotáš pramínku,
Mrak kde zázračný porosil vypráhlá
Ústa křesťanská k Tobě zdýchající,
Matko Mario!
Ejhle já vděčný potomek slovanský,
V chrámě tvém dýchtím velebiť milosť tvou,
Veď mě, bych padnuv pokořil se v bázni –
Matko to chrám tvůj!