Praskni o harfo má, dřív než bys chválila hanbu,
Však hlasitou znešenosti břinkej
Slávu, v zápalu vášně.
Zvuč, hřmi hanbu padouství;
Nelze se báti malých ani mocných:
Před zlobivou hrdosti pohrůžkou Můza nebledne.
Pějte si zpěvci jiní, o zemské pějte milosti,
Nuťte se pochlebný váš zoutliti hlásek,
Lovte si, lovte milosti.
Vroucné já city hlásám,
Nímiž srdce kypí vědomé, co je božnosť;
Právo zastávám, velebím cnosť, hříchy vytýkám.