Co ten ptáček švitoří, se směje,
Duch-li v něm také se kreje,
Aneb zvíře pouhý jest jen prach?
Bože! milostivě tys jej stvořil,
Z hlubokosti vůle své výnořil,
A přec není prý náš v celku brach!
Proč bratrství odpírají ptáku?
Zdá se, zdá mnohému snad světáku,
Že jej číž předhoní – toť ten strach!