Věda kletbu prý volá na sebe,
Že si troufá na samé též nebe,
Rouhavý má býti Boha zpyt.
Víme, jak chtivostí Adam zbloudil,
Co na stromu poznání vyloudil,
Mohl dosaváde blaze žít.
Kdo chtě k Bohu draze pochybuje,
Zda upřímněj Boha nemiluje,
Než kdo lacinou chce pravdu mít?