Štěstí, že ta pravda tak je plachá,
Ať kdo kývá, volá, láká, tlachá,
Ona si na blízko nesedá;
Škřínkám a klapačkám všem vyhýbá,
Nevědomky své miláčky líbá,
Ale v ruku chytnout se nedá.
Snad by mnohý Jidáš se vyskytnul,
Jenž by políbením ji uchytnul,
Vydal pánům, jimž jest protivná.