Skip to content
1808–1882

53. Jde to.

František Matouš Klácel

Stojí, dumí mládeneček sám, Před ním šíré proudy plynou, Z břehu tam panenky kynou, Dvě panenky, pěknější neznám.

„Pojď mládenče, pojď a libej nás!“ Ach já bych vás líbal celé, K plavbě tělo mám nesmělé, Umru, umru, touže zde po vás.

„Nač blázinku, nač umírat chceš, Mužeš člun si zbudovati, Trefíš také přeplavati; Jde to, když rukou a nohou hneš.“

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
53. Jde to. · František Matouš Klácel · Poetry Cove