Topole, proč tak prudko zhůru ženeš,
Proč si šírší korunu nekleneš?
Věř mi, pouhá výška není dost.
Do nebe bys třeba mohl sáhnout,
Zde když ruku neumíš napřáhnout,
Směšnou bude chlapcům tvá štíhlost.
Na pevném kořenu byt spořádat,
K nebi hledíc v šířku se rozkládat,
Kvést, vonět, viď lipo, to je cnost!