Muže, jenž jednotu s celkem cítí,
Arci že nic v světě nenasítí,
Ani láska na sta sličných děv.
Myslí, že se Šalomoun přejídal,
Márnost světa když prý již nahlídal,
Pro vás děcka vysoký ten zpěv.
Každé jedno márné jest, umírá,
Ze všech bylin včela život sbírá,
Jednota všech jedněch pravdy zjev.