Skip to content
1808–1882

40. Ještě naděje.

František Matouš Klácel

Koukni skrz to sklo a hned uhlídáš, Jinačí že svět, než ty přezvídáš, Takto mudrc mládenci praví. Vůbec v jinaké vidím svět záři,

V duši písmo jinaké než v tváři, Vše jinak se vnitř a ven baví. – Tak i ten lže, ten se též pokrývá? Celé lidstvo ve lži odpočivá?

Celý povrch světa klamavý? – Ale budiž chvála pánu Bohu, Jak to vidím, ubezpečit mohu, Že je vnitřek dosavád zdravý.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
40. Ještě naděje. · František Matouš Klácel · Poetry Cove