Skip to content
1808–1882

35. Umirání.

František Matouš Klácel

Pravě ten, který za nic nestojí, Bledé smrti se nejvíce bojí, Umřít pak nemůže právě on. Každý hlupák prý umříti umí!

Kdo tak praví, smrti ten rozumí Jako tlukům svým umrlčí zvon. Ten kdo každou chvíli neumírá, Malicherně věčnost svou zapírá,

Zvíře jest a jeho život hon.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
35. Umirání. · František Matouš Klácel · Poetry Cove