Králevična služkám věrným praví:
Hleďte, ať se tělo mé oslaví
Vším, co ozdobného svět podá,
Co v rostlinstvu nádherně se skvěje,
Poklad, jejž v svém lůnu země kreje,
Sneste, ním povyš se krása má.
Králevična káže v krátkem času:
Nechci panny žádnou víc okrasu,
Síly muže sama šperk jsem já.