Skip to content
1808–1882

287. Řeč.

František Matouš Klácel

Palcát Žižkův notné potykadlo, Ním tisíce životův uvadlo; Strášnýť Bruncvíkův kouzelný meč. Vsedni Žižko náš na kůň Šemíka,

Tasni meč ten, vyveď voj z Blaníka! Hoj to bude hrůzolíbá seč. A já přece vím o lepším reku, Lepším oři, meči, vyšším vzteku:

Slovo jest v jednom ten rek, oř, meč. Chceš-li peklo ducha dítky zdávit, Šalby jedem slovo hleď otrávit, Narodům zkaz Boží dárek – řeč.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
287. Řeč. · František Matouš Klácel · Poetry Cove