Skip to content
1808–1882

286. Dekret.

František Matouš Klácel

„Ach co budu, ach co budu jísti? Krást, žebrat nemám, nemám co přísti, Žena, děti pláčou – umrou snad.“ Chceš-li se opravdu zprostit psoty,

Umři hladový – natáhni koty, Píti, jísti na jiných je řad. Aj, aj! když se moudři jich potážou, Odkud úřad ten, jak se vykážou? –

Vždyť my máme dekret Boží – hlad.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
286. Dekret. · František Matouš Klácel · Poetry Cove