Nic se s víc nesnází nevyčíhá,
Nic tak rychle, lstivě neubíhá,
Jako plachý člověk sobě sám.
Denně slunce milosrdně svítí,
Vesna vrácená šatí své kvítí,
Milost Boží sestupuje k nám.
Člověk hledá, hledá, nenachází,
Náději svou vždy na venek sází:
On však sám je svět a Boží chrám.