Skip to content
1808–1882

258. Důležitosti.

František Matouš Klácel

Rozlíčné dáváme chlapcům hračky, Trůbky, vozejčky a hajdaláčky, Děvčatům panenky strojené, Krajky, kloboučky a šaty řásné,

Kolem těla smičky z pentle krásné, Tělo sámo pak je dřevěné. Brzo ale děcko libost tratí, Jestli pannu znovu neošatí,

Roucho musí být obnovené. A když nové po znovu zas šklube, Z vnitřku ale nic se nevyklube, Tělo vždy ostává studené.

Arci velcí lidé vy nemáte Hračky takové, vy se nedáte Odbyt jako děti zkrocené.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
258. Důležitosti. · František Matouš Klácel · Poetry Cove