Skip to content
1808–1882

252. Don Quixoti.

František Matouš Klácel

Vědo, co že ty máš odporníků, Katů, paličů, šerh, žalobníků, Proto snad, že cizí jméno máš. Slávné jméno obyčejně škodí,

Závist, a závistí odpor plodí; Také nádherně se odíváš. Ba čtveračko, též se takto děje, Že když notně na tě hlupák kleje,

Ty mu potutelně pomaháš. Pujčuješ mu staré harampátí, Ať též učeně kol sebe mlátí, Z Don Quixota blázna si děláš.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
252. Don Quixoti. · František Matouš Klácel · Poetry Cove