O měsíc, o slunce nezavadí,
Však vesměrně prudká zem se řadí,
Jest i všech světů vesměrný let.
Pravda vnitřní je bezpečně vede,
Pravda vnitřní pavučiny přede,
Ona též učí slavíčky pět.
Aj, ty jen, člověčí srdce, hlavo,
Trmácíš se spitá v levo, v pravo,
Neb chceš marně v nečinnosti stlet?
Ach kýž bys jen marná snaho stlela,
Však ta samá pravda tě zaklela,
Že tě dějstva mlýn nemůže smlet.