Skip to content
1808–1882

240. Otisk.

František Matouš Klácel

Rejsovati slunci Daguerre káže, Plaché světlo svévolně uváže; Věřte, všeho slunce opis dá. Však i v temně vše se otiskuje,

Jedno v druhém proto se spatřuje, V srdci člověk otisk světa má. Svět pak daguerotyp Boží tváře, Veškerost proníká svatá záře,

V jednom každém Bůh své slovo zná.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
240. Otisk. · František Matouš Klácel · Poetry Cove