Skip to content
1808–1882

239. Meze.

František Matouš Klácel

Má-li něco dobrým, krásným býti, Musí, páni, jistou míru míti, To ne cizí, nybrž míru svou. Dobrá vůle, jenž se neohradí,

Více než Mefisto v světě vadí, O toho se aspoň dobří trou. Jenom pravda v meze se nesvírá, Žijíc nerodí se, neumírá;

Všudy jsouc zmizí, kde v klec ji mknou.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
239. Meze. · František Matouš Klácel · Poetry Cove