Se stromem se vlastní listek hádal,
Sám chtě stromem být svobodu žádal,
Rozumný pak strom jej chlácholí:
Milý listku, po čem márně toužíš,
Žádostí svou márně si posloužíš,
První tlapnutí tě zdrmolí.
Pomni, ty bez mě a já bez tebe,
Obá nejsme nic, tratíme sebe,
Ba že dvá jsme, hloupost šveholí.