Skip to content
1808–1882

233. Plody.

František Matouš Klácel

Vždyť vy matky rodit nestačíte, Co se vy potomci tak tlačíte Z vaší věčnosti sem v márný den? Vždyť vy otci sami nás budíte,

Lásku chcete, plodem se trudíte, Láska bez plodu jen lásky sen. Kdo plodí, osobě své umírá, Plodě mřící ale smrt zapírá;

Plod a smrt života strany jen.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
233. Plody. · František Matouš Klácel · Poetry Cove