Skip to content
1808–1882

221. Klam.

František Matouš Klácel

Všudy pán Bůh, v sobě člověk tvoří, Také si rozlíčný svět pokoří, A v tom světě jen on sám pán Bůh. Však se staví, jak by nechtěl býti,

Hledí za jiným se jménem skrýtí, V oblakový se zavírá kruh. V zrcadlích se vidí mimo sebe, Ta zrcadla pak nazývá nebe,

Sám u sebe čínívá pak dluh.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
221. Klam. · František Matouš Klácel · Poetry Cove