Kýž bych mohl pryč z té nízké země,
Na vysostech musí lepší plémě
V rozkoších nebeských blaze žít.
Na nebi bez kalu slunce svítí,
Ve dne v noci hvězdičky se třpítí,
Tam jest Boží, tam je svátých byt.
Astronom to slyše se usmíval,
Pak se dále zase pilně díval,
Nechtěl se s tím nebešťanem přít.
Ale takto pošeptal u sebe:
Jak by země nebyla též nebe,
An to všechno musí v klínu mít.