Pane Bože, co že ty máš světů,
Krásné jaro, co že ty máš květů,
Země šírý jest okršlek tvůj!
Co tu zahrad, borů, lůk a polí,
Rovin blažených a hor s údolí,
Z toho všeho ani záhon můj;
Přece milý světe ti nelaju,
Krásnější, než ty jsi, v duši vsaju,
A tak víc než jiných mým ty slůj.