Vyšinuv se nad ospalou chmůru,
Prolomiv jazýkem zemní kůru,
Počne člověk znovu svět stavět.
Staví svět si z citových otřasů,
Množí poklad skumný čas po času,
A nedá víc světu zkamenět.
Arci nejdřív chrámky staví chlebu,
Ale sit, přelítnův planou třebu,
Počne z pouhé jen líbosti pět.