Pravíš, že na věčnost ducha věříš,
Aj, jak divně tedy život měříš,
V mládí, mužnost, stáří jej děliš?
Jísti, píti, dýchat neodvykáš,
Aj proč tedy myslení zamýkáš,
Myslení ve skutek nevtělíš?
Zvířecí jen síla časem mine,
Jenom tělo zponenáhla hyne,
Žije duch vždy, když se osmělíš.