Skip to content
1808–1882

2. Kluvání.

František Matouš Klácel

V tajné skrýši duše city spřádá, Pak přadenka bedlivě ukládá, A pak do hromady v slovo tká. Slyšte, slyšte, jak to v duši chvěje,

Vizte, jak se tamto mračí, skvěje, Jak to švitoří, výská i lká. Tlačí se to v matce ku porodu, Márně hrozí venkovský chlad plodu,

On se k světlu z tajné matky čká.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
2. Kluvání. · František Matouš Klácel · Poetry Cove