Skip to content
1808–1882

192. Slunce.

František Matouš Klácel

Slunce, slunce, špatně hospodaříš, Co paprsků v letě márně zmaříš, Místo je na zimu uchovat. Jednou činíš, jako by ses bálo,

Pak zas hory doly bys rozhřálo, Někdy vyjdeš zdarma zevlovat. Nad holečkem slunce se usměje: Věčně stejně jasnost má se skvěje,

Kalné zemi musíš vinu dát.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
192. Slunce. · František Matouš Klácel · Poetry Cove