Velkou pilností se svět spořádal,
Pak pokorně člověka požádal,
Aby jeho milým pánem byl.
Člověk mysle, že je snadná vláda,
Z vody bral, ze stromu, z hnízda, stáda
Svůj desátek a po pansku žil.
Svět chtěl člověkem se rájem státi,
Vida pána jen na držku dbáti,
Daň svou a poklady trochu hloub ukryl.
Člověk musil jídlo své dobývat,
S bídou mnohé kruté boje mívat.
Tak svět pána svého vycvičil.