Zdali jara dech svým vánkem skoupil,
Snad nepřítel šípku tě obloupil,
Nebo čas potrhal tobě květ?
Neobloupil mě nepřítel chtivý,
Jarní vánek byl dost milostivý,
Ale vnitřní zkázu schystal svět.
Červ vytrávil srdce růži slibné,
V zniku již poupátko jest pochybné,
V květnu šustím smutně nahá snět.