Skip to content
1808–1882

152. Sázka.

František Matouš Klácel

Velmi těžké jsou prý časy naše; Tak lidičky žalují snad plaše, Neb žalují od jakživa tak. Věk nižádný na svém nepřestával,

Každý Mesiáše očekával, Slávy-li či bídy lidské znak? Zdá se celé lidstvo Faustem býti, Se Satanem starou sázku míti:

Řekneli dost, již nebuď jinák. Hlasitě by peklo zařechtalo, Kdy té svaté nouze by nastalo, A oslepnul pro budoucnost zrak.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
152. Sázka. · František Matouš Klácel · Poetry Cove