Zvonek jarní rozvitost svou světí,
Čiperná včelička se přivětí,
Kol nich tajně lásky dech zachvěl.
Co včeličko zlodějská se dereš
V ňádra kvítka, jemu vůni bereš,
To by anjel jara trestat měl!
„Nech je děcko, anjel tu zašeptá,
Ví to kvítko, proč včelička bleptá.“
„Ano,“ bžikl čmel, a květ se rděl.