Straší, straší, pouští na lid hrůzu,
Ale ne na všechny, jen na lůzu,
Moudrý ví, že to vyzáblý stín.
Tento stín měl arci jednou tělo,
Tenkrát však to jináč v světě chvělo,
Jinaká též voda hnala mlýn;
Tato voda již do dějstva vsáká,
Náš čas snesl, již si volně kdáká;
Duch nový si sedl lidstvu v klín.