Skip to content
1808–1882

138. Stavivo.

František Matouš Klácel

Ach bednáři, co tak časně klepáš, Kolem, kolem na sud hřmotně tepáš, Vždyť nemohu pro tvůj klepot spát. – Pán Bůh jest jinačí bednář pilný,

Jeho klepot jest věčný přesilný, Přec nechtívá mnohý na to dbát. Arci pak se vezme pod kladivo, Chtě a nechtě musí být stavivo,

Z něhož má se pak chrám dějstva stát.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
138. Stavivo. · František Matouš Klácel · Poetry Cove