Skip to content
1808–1882

124. Dým.

František Matouš Klácel

Straší strašák; ale jen jdi k předu, Tlapni směle, kde stojí, do středu, A rozlítne jako šedý dým. Zdá se něčím, zdá, však jen napřáhni,

Pevnou rukou jen po jádru sáhni, Ejhle jest to bez myšlenky rým. Ale přec se, samoten jsa, lekáš, Ač je bílý den, soudruha čekáš,

Jdi si, jdi s jiným, však viz jen, s kým.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
124. Dým. · František Matouš Klácel · Poetry Cove