Skip to content
1808–1882

122. Král.

František Matouš Klácel

Co se úkolu vyrovná krále, Jenž jda k předu věky vede dále, V čas svůj vtlačí ducha svého znak! Všudy přítomný v pohnuté říši,

Národům nalévá slávy číši, Z obzoru odvádí líný mrak. V národech co neurčítě chvělo, To nachází v králi jasné tělo,

Sváté jednoty on ruka, zrak.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
122. Král. · František Matouš Klácel · Poetry Cove