Krásné tělo národ slavný,
Slava jeho duše jest;
A co snášel předek dávný,
A co my hodláme snést,
Jedno srdce v krev živou ohřívá,
Zdravým ruchem v údy vše přelývá.
Ud ze srdce život pije,
Zač pro celek umírá,
Každý však osobně žije,
Ač se zavždy v celek tká.
Jak je ten bez pýchy, ten bez vzdoru,
Rovní všichni v krásném to rozporu.