Co lidé si vzali teď do zvyku,
Že chce každý více mít jazyků,
Však jeden jest již až příliš dost.
Aj i jeden v náš se čas nehodí,
Duchové že po něm sem tam chodí,
An onoho světa v náš svět most.
Mnozí duchové šramot dělají,
Proto všechněm přes most jít nedají,
Krásná prý jest svatojánská cnost.