Skip to content
1808–1882

116. Láska.

František Matouš Klácel

Ach ty bohaty a krásný světe! Ach ty země, snad vesmíru květe! Vždycky plodná statky oplýváš. Ach člověče, této země pane,

Jak že při tvém panství tak se stane, Že vždy nahé, hladné dítky máš? Ach to nejsou dítky, to otroci, My však všichni jsme pod Boží moci,

Lásku Boží proč nám vytýkáš?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
116. Láska. · František Matouš Klácel · Poetry Cove