Skip to content
1808–1882

111. Můra.

František Matouš Klácel

Aj vy Můry zase povstáváte, Dobrým lidem pokoj nedáváte, Zalíháním nám dusíte dech. Arci že vás Můry teď již známe,

Pověřečný strach však ještě máme, Ostýcháním máme zlý nocleh. Také to jest, že my dlouho spíme, Ospalostí sami je loudíme,

Bdíce sprostíme se těch a těch. Až si na provázek čas napřede, Pak již Můry zle se vám povede. – Chytrá Můro časně můrství nech.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
111. Můra. · František Matouš Klácel · Poetry Cove