Z nás každý vlastní svět svůj máme,
v něm živi jsme i umíráme;
když zloba cizá nám jej ruší,
zaň v boj se dáme s tělem, s duší.
A v světě tom je každý pánem,
ne tyranův, on svým je manem;
tu králem je a z trůnu vládne,
a nepodá se moci žádné.
Ten svět, jejž před oči vám kladu,
ten není jako svět váš z hradů;
jej dávno již, vy despotové,
by ztekli vaši katanové!
Ten svět – toť ducha mocná říše,
tak rozsáhlá jak nebes výše,
tak volná jako ptáče v zpěvu,
a plna luzných, rajských zjevů.
I mocna v ní tak ducha ruka,
že pod ní stavba věků puká;
a dílům žásným, co on tvoří,
se v prachu bídní tmáři koří!