Dům moderní – poschodí prvé
vzpíná prs hrdý balkonu –
Zasmušen stojí v ulici strmé.
Je v ní tak málo ozonu...
Měl ctižádost... Snil o kobercích,
jež vnitřek jeho obloží,
o tlustých pánech, vážně troucích
podešve bot svých v rohoži,
o bílých dámách, důstojnících,
o poesii balkonu...
Zůstala smutnou ulice strmá,
v níž je tak málo ozonu.
Hanba mu přímo... Na balkoně
spí v sedě muž, jenž zpil se dnes,
s etage první hadr visí
a na okně se černá dřez...