Zas domek malý z karet... To není prvý snad.
Hračkami dovedl jsem vždy manipulovat.
Domečky vzdušné stavět, jež vždy se sesuly...
Což nikdy neodstraší mne pokus minulý?
Dech’ vítr. Domek spadl. Kolem se zdvíhá smích.
Zarmoucen hněvně v kupu zřím karet ošidných...
Dětinství bije jimi v impulsu ubohém...
Jízlivým smíchem směje se vítr za rohem.