Ty mraky jsem též jinde vídal.
Týž vítr vál mi jinde též...
Týž Sirius rozumně hlídal
i naši starou městskou věž.
Co však pod tímto nebem leží,
to cizím dnes, to cizím mi.
Nedůvěřivě touhy běží
třídami těmi tesknými,
jež ssají sníh, by mizel v bláto.
V šedé to město hledím něm...
O – jak as dlouho potrvá to,
než jeho dechem dýchnu v něm?