Vždy v noci si připravím, co chci jí říci,
tolik je toho,
své obavy, naděje, úzkosti, žaly,
důležitého mnoho.
Je pravdivá, vážná, hluboká,
a já ji miluji.
Je mladičká. Všecko zítra jí povím,
noc každou si slibuji.
A potom, když před ní stojím,
nikdy si nemohu vzpomenout,
a potom, když před ní stojím,
vyhlížím jako bloud,
mlčíme, nevíme, nevíme,
co říkati máme,
do očí šťastni si hledíme,
druh druha objímáme.