Týden deště, týden mlh...
Dnes však do pole jsem vyšel.
Dýmá ještě Ovčí vrch,
ale vědět chci, zda přišel...
Zda už přišel... Prostru plaid,
do mechu se opru tváří.
Lze tak lépe uslyšet
zlatohlavé klouče září:
kolem beder suknici
z ocúnů a kozích pysků,
pálí pýr a metlici,
bičem práská na pastvisku,
s lovcovým se škádlí psem,
haleká a houká v lese,
a teď v stráni pod lesem
jeřábem už rudým třese...
Milé je hruď přitiskat
na zem studenou a chudou.
Podzim tu... Jde z polí chlad.
Ale vím: dny ještě budou,
zlatý jas a tichý dol,
výšin chladných úsměv pyšný...
Rozezní se kolemkol,
srdci pozornému slyšný,
přes šum chvoje, větví ston,
skřeky putující sluky,
čistý, azurový ton
krystalisující muky...