„Kampak na večer s tou kosou, strýčku?“
„Ejnu panímáma pořád kdesi cosi,
abych ještě dosekl tu mez.“
„A kdo to jde tamhle po stežníčku?
Holínky a černý kabát s šosy.
Není to pan arcikněz?“
„I kdepák! To bude spíš pan soudce.
Panu arciknězi neslouží prý zdraví.
Nebo že by přec pan arcikněz?“
„Víte, on byl u sekáčů na palouce
a teď nazpátek se v rychtě staví.
Bude to pan arcikněz!“
„Poslyš, děvče, mně se zdá, že zmoknem.
Obloha je celá zatažena.“
„Strýčku, že je to pan arcikněz!
Hleďte! Chlapci z rychty vyskákali oknem
a už k lesu – nohy na ramena.
Najisto pan arcikněz!“