Nad stolkem pracovním od včera
mám nového druha.
Větévku jmelí tam objímá
ohnivě žlutá stuha.
Ach, jak se mi líbí, jak mám je rád! –
Je milé a znamená štěstí.
Nad hlavou vesele bude mi vlát
zelenou ratolestí.
„V Anglii pod ním se líbají,“
pravila, „na Štědrý den“.
A potom? Co potom pravila mi?
Nebyl to sen?
A proč se dnes usmívám celý den,
proč toužím den celý?
Pověz, ach, pověz, nebyl to sen,
zelené jmelí?