Živohoušť, ach, Živohoušť!
V města ruchu, shonu, hluku,
divné slýchat, mistře Suku,
divné zprávy, divná slova
od Selčan i Neveklova.
Po vsích cizák statky boří,
lesy hubí v Mezihoří,
bůhví, co se to tam činí.
Kraj Tvůj sličný chce prý nyní
proměniti v truchlou poušť.
Živohoušť, ach, Živohoušť!
Kamkoli dnes upřem zraky,
všude černo, všude mraky.
Od jihu se silně blýská,
z východu už Perun tříská,
na západě samé blesky.
A v ty hromy a v ty třesky
my tu v mezihorském lese
smějeme se, modlíme se:
„Pane Bože, jenom houšť!“