V lese stojí smrk,
štíhlý jako brk,
cvrk,
pod ním jasný ručej hrčí,
pryskyřicí voní smrčí,
voní celý smrk,
cvrk, cvrk, cvrk.
Cvrk, zde doma jsem,
cvrk,
v díře pod smrkem,
zde si žiji, nos nestrkám
do ničeho, jen si cvrkám,
až mě bolí krk,
cvrk, cvrk, cvrk.
Přišel dešť a cvrk,
cvrk,
do mé díry hrk,
cvrk.
A já v koutku teď se krčím,
v louži trčím, smutně mlčím,
nezacvrčím cvrk,
cvrk, cvrk, cvrk.